Peugeot 508 GT: Festival francouzského umění

Francouzi dokazují, že použití krásných linií, výkonného motoru a útulného moderního interiéru je dobrý recept na úspěch.

Peugeot se rozhodl vydat vlastní cestou a z praktičnosti si nedělá vrásky. Taková myšlenka mě napadá pokaždé, když se podívám na novou generaci povedeného a oblíbeného Peugeotu 508. Francouzi vystoupili z davu a opět dokázali, že umí vyrábět i auta s dechberoucími tvary. Nenechte se však ošálit jen designem, protože je nový Peugeot 508 daleko lepší i ve svém nitru.

Jestli mě nový Peugeot 508 něčím fascinuje už od své světové premiéry, tak je to rozhodně jeho vzhled. Už na prvních zveřejněných oficiálních fotografiích mě nejnovější křivky designérů francouzské značky přiváděly k úžasu a při osobních setkáních se můj vztah k vozu ještě více prohlubuje. Není pochyb o tom, že je zbrusu nový Peugeot opravdu krásný.

Tmavé čelní Full LED světlomety vytvářejí v kombinaci se širokou maskou chladiče zamračený vzhled. Ještě více však poutají pozornost svislé pruhy denního svícení, připomínající upíří zuby. Nejvíce futuristický dojem však Peugeot 508 probouzí ve tmě, kdy jsou rozsvícená všechna důležitá světla a vytváří pomyslnou auru vesmírných plavidel. Na přídi pak upoutá pozornost i modelové označení nad maskou chladiče, které je vzpomínkou na Peugeot 504.

Tvary boků opticky nízkého a dlouhého fastbacku ještě více vyniknou při otevření dveří. 508 je totiž jedním z mála aut na trhu, u nichž byla použita bezrámová okna, která v automobilovém průmyslu vždy byla symbolem něčeho lepšího. Pozvolna klesající střecha v zadní části splývá s ostřeji tvarovanou hranou víka zavazadlového prostoru, jehož součástí je i široký tmavý pruh s Full LED svítilnami.

Pokud mám shrnout design exteriéru jako takový, myslím si, že u mě v současné době bojuje o titul nejkrásnějšího rodinného auta s modernizovanou Mazdou 6. Peugeot 508 si vybere asi ten typ zákazníků, kteří uctívají překrásný design zařízení od počítačového giganta Apple a jako interiér domácností se jim nejvíce líbí sklo kombinované s hliníkem. Vzhled 508 se totiž vydal moderním technologickým směrem a i jeho odvážné tvary vsází na minimalismus a jednoduchou čistou krásu.

A proč si myslím, že je 508 GT dost možná nejkrásnější auto současnosti? Zatím se mi totiž u žádného testovaného auta nestala situace, jež se odehrála na jednom parkovišti. Muž parkující své Mondeo vedle „mého“ Peugeotu mě totiž oslovil slovy: „To je novej, že jo? Pěknej, fakt pěknej. Ten se jim povedl.“ 508 až nečekaným způsobem poutá pozornost svého okolí, což ještě raději dělá ve tmě svými neokoukanými předními světlomety.

Óda na krásu se odehrává i v interiéru, který je plný povedených prvků. Ať už se jedná o palubní desku, jejíž infotainment se ovládá hliníkovými tlačítky připomínajícími klávesnici piana, rozměrnou šikmou středovou konzoli s nezvykle tvarovaným voličem převodovky a jízdních režimů, nebo polokožené čalounění sedadel s kosočtvercovým prošíváním.

Jestli mi však u 508 GT něco nevyhovuje, tak bohužel inovativní i-Cockpit. Vysoko posazený digitální přístrojový štít sice umí ukazovat několik různých nastavení virtuálních budíků (dokonce ve dvou barvách: modrá a bronzová) a ve tmě lze skrze něj sledovat cestu před vozem pomocí nočního vidění s infračervenou kamerou, ale je to právě jeho umístění na vrchu přístrojové desky, co jej dělá špatným. Pokud jste zvyklí sedět níže a mít volant nastavený naopak výše, bude vám netradiční osmiúhelník zakrývat spodní část přístrojů. Když si však člověk po několika desítkách minut strávených v interiéru zvykne na rozdílnosti, začne být celková ergonomie převážně dobrá.

Nejdostupnější balíček GT však netěží jen ze sportovně znějícího označení, ale podporuje jej svým pohonem. Pod kapotou je totiž turbodmychadlem přeplňovaná benzínová šestnáctistovka PureTech s nejvyšším výkonem 225 koní a točivým momentem schopným vystoupat až na 300 newtonmetrů. Hnací síla je pak přenášena na kola přední nápravy skrze osmistupňovou automatickou převodovku Aisin EAT8.

Chod motoru je charakteristický klidným volnoběhem a jeho schopnost dodávat vozu dynamiku osloví i odpůrce downsizingu. Slušným výkonem disponuje už v nízkých otáčkách, v nichž 508 GT jede naprostou většinu času. Ve vyšších otáčkách je pak PureTech schopný z Peugeotu udělat nového dálničního dravce. Když následně zvolním tempo, snadno zjistím, že k normální jízdě bez problémů stačí motoru necelé dva tisíce otáček. Sám pro sebe si ševelí pod kapotou a v interiéru je téměř neslyšitelný.

Automatická převodovka je odstupňovaná vcelku dobře a změna jednotlivých rychlostních stupňů probíhá v naprosté většině případů se sametovou jemností. Stejně jako jiné automaty se ani EAT8 nedokáže ubránit občasným zaváháním a cukáním, které často bývají vyvolané zbrklými povely řidiče. Jedinou zvláštností převodovky je bohužel její chování po uvolnění kickdownu.

Abych takovou situaci popsal co nejsnáze, převodovka působí, jako by v onom okamžiku zapomněla na svůj úkol. Po uvolnění pedálu plynu zůstává motor roztočený s pozvolným zpomalováním a převodovka samostatně nepřeřadí na vyšší rychlostní stupně, aby jej zklidnila. K tomu dochází až poté, co je opět sešlápnut plynový pedál. Řídící jednotka rozdává povely převodovce pouze ve chvíli, kdy opravdu zná požadované zatížení motoru.

Při pohledu na hezká devatenáctipalcová kola s nízkoprofilovou pneumatikou mě okamžitě napadá, jak pohodlným autem vlastně 508 GT bude. K mému překvapení je výrazně pohodlnější, než jsem ve skutečnosti čekal. Vděčí za to adaptivnímu podvozku, jehož nejlepším nastavením pro běžné ježdění je režim Comfort. 508 GT je s tímto nastavením schopná přeplout i velké množství nerovností na bohatě záplatovaných českých silnicích. Nejčastěji používaným režimem je však ten normální, protože jej vůz nastavuje defaultně po každém nastartování. Automaticky zapíná asistenta pro udržení jízdy v pruhu.

I přesto, že 508 dokáže žehlit nerovnosti, její podvozek je dobrý i pro jízdu jako takovou. Karoserie se příliš nenaklání a auto se v zatáčkách chová předvídatelně. Peugeot 508 projíždí zatáčky jistě a stabilně i ve vyšších rychlostech a jízdní schopnosti vozu více vyčnívají už při výrazně pomalejším tempu. Ve vlásenkách i na parkovištích musím ocenit řízení s dvojitým pastorkem umožňujícím velké rejdy, díky nimž se s autem snadno manévruje. Méně příjemnou vlastností řízení je ale jeho délka neboli pomalý převod. Při popojíždění na parkovištích a zatáčení do pravého úhlu je potřeba hodně točit.

Rozhodnutí, jestli oněch několik negativ vypsaných výše považujete za skutečné chyby, nechám na každém z vás, protože jsou to spíše subjektivní záležitosti. Za sebe můžu říct, že i přes několik výtek docházím k závěru, že je dokážu nové 508 odpustit. Je to povedené auto, o čemž svědčí i jím obsazená druhá příčka v anketě Auto roku 2019. Jednoduše, s novým Peugeotem 508 GT nemůžete při výběru sáhnout vedle.

Citroën XM byl promarněným potenciálem

Většina z nás má rok 1989 spojen s převratem a koncem jedné dlouhé socialistické dekády. V témže roce v květnu se ovšem na světě objevil také Citroën XM, který měl navázat na tradici slavných francouzských limuzín. Něco se ale nepěkně zvrtlo.

Číst celé

Guinnessova kniha rekordů: Pět nevšedních nejlepších výkonů

Nejrychlejší drift nebo nejrychlejší akcelerace v elektrickém autě. To a další zajímavosti můžete najít v Guinessově knize rekordů.

Číst celé

50 let smůly. Koupila si Tesla prokletou továrnu?

Když v roce 2010 mladá elektro-automobilka Tesla hledala své první pořádné výrobní prostory, dohodla se na odkoupení kalifornské továrny Toyoty. Jenže tato fabrika za svých dnes již 56 let existence zažila tolik nešťastných okamžiků, až si svět začal říkat, jestli není prostě prokletá.

Číst celé

Škoda 110 R: Československý klenot, který vznikal v těžkých podmínkách

Sportovní kupé, které zachránilo výrobní závod od toho, aby se z něj stala pouhá výrobna náhradních dílů. Jeho vznik ale nebyl tak jednoduchý, jak by se zprvu mohlo zdát.

Číst celé

Trhači asfaltu od protinožců: 5 australských muscle cars

Okruh Bathurst je v Austrálii něco jako kostel a v minulých desetiletích byl důvodem vzniku velkého počtu místních muscle cars. Pojďte se podívat, co Australané vyráběli v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Číst celé

LaFerrari: První svatý

Ještě před deseti lety byla myšlenka hybridního hyperauta pasé. Taková představa se líbila jen málokomu. Když se na to ale podíváme pořádně, nepůsobí jako špatný nápad.

Číst celé