Mid Night Club: Pouliční závodníci gentlemani

Japonský ilegální klub, jehož součástí byla nejen opravdu rychlá auta, ale i přísná pravidla.

Japonci jsou na první pohled národ neuvěřitelně slušných lidí, pro které je čest velmi důležitá. S podobnou myšlenkou vznikl i jeden z nejuznávanějších automobilových klubů, jenž v zemi v vycházejícího slunce působil. Pro řidiče, kteří byli jeho součástí, byla rychlost 300 kilometrů v hodině pouhou číslovkou na rychloměru. Představujeme vám Mid Night Club.

Když Japonsko zažívalo ekonomický boom v osmdesátých letech, mezi hlavní koníčky a zábavu místní mládeže patřila auta. V té době se začali objevovat i první pouliční závodníci, kteří následně zakládali spolky a soutěžili mezi sebou. Mid Night Club spadal na samotný vrchol hierarchie a jeho členové po setmění závodili na okružních dálnicích s mýtnými branami Shuto Kōsoku, jenž se nachází v okolí Tokya. Nejoblíbenějším úsekem byla pobřežní dálnice Bayshore Route, známá také jako Wangan-sen, mezi Tokyem a Yokohamou. Nejdůležitějším důvodem obliby tohoto kusu asfaltu byla desetikilometrová rovinka vedoucí přes místní průmyslové oblasti, kde se z upravených aut daly dolovat závratné rychlosti.

Mid Night Club vznikl v roce 1987 a od ostatních organizací se lišil velmi přísnými bezpečnostními a organizačními pravidly, která byla s přihlédnutím k povaze závodů více než úsměvná. Každý nový člen byl po dobu prvního roku považován za „učně“ a byl povinen účastnit se každého srazu. Přibližně jen 10% ze všech zájemců prošlo přísným výběrem a následně se stali plnohodnotnými členy klubu, jejichž auta byla dekorována nálepkami „Mid Night Car Speciall“ nebo „Mid Night Racing Team“. V případě, že některý z členů svou jízdou představoval příliš velké nebezpečí pro okolní dopravu, byl okamžitě vyloučen. Vzhledem k tomu, že se běžná rychlost závodů pohybovala mezi 250-300 kilometry v hodině, byli závodníci pro policii takřka nepolapitelní. Bylo tomu následkem tehdejšího zákona, který nařizoval, aby veškerá sériově vyráběná auta, i ta policejní, jezdila nejvýše pouhých 180 km/h. Jak se říká, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

V době své působnosti klub čítal přibližně 30 členů, kteří nebyli bouřlivými mladíky. Mnohdy se jednalo o bohaté a vlivné lidi, jenž se po nocích bavili jiným způsobem, než aby trávili čas ve společnosti jiných lidí na diskotékách. Závodníci byli svoláváni předsedou klubu pomocí zprávy ukryté v inzerátech místních novin. Předem domluvené formáty byly voleny tak, aby neměly nic společného ilegálním závoděním a nepřitahovaly pozornost strážců zákona.

For Sale: Small handbags at discount prices. For more information, I am available for meetup at Daikoku Parking Area on Thursday, between 11PM and 2AM. Thank you.

Zajištěnost tehdejších závodníků dokazuje i vozový park, jehož součástí byla nejen silně upravená domácí produkce v podobě modelů jako Skyline GT-R, Supra a RX-7, ale i smetánka z Evropy v podobě Ferrari a Porsche 911. Většina zúčastněných vozů dosahovala výkonu začínajícího na 400 koňských silách. K nejznámějším závodníkům patřil podnikatel, jenž do svého Porsche 911 Turbo investoval více než 2 miliony amerických dolarů, aby udržel tempo s červeným Datsunem 280ZX „Hosoki Z“, který díky výkonu 680 koní dosahoval maximální rychlosti až 350 km/h. Černé Turbo neslo přezdívku „Blackbird“ a poháněl jej převrtaný 3,6-litrový plochý šestiválec o výkonu 700 koní. Přesto nebyly profese většiny členů známy. Magazín Max Power v roce 1995 odhalil, že majitelem jedné Mazdy RX-7 FD3S byl realitní makléř a další člen řídící Nissan Skyline GT-R R32 vedl rodinný obchod s auty. Velkou část členů Mid Night Clubu údajně tvořili i zakladatelé světoznámých japonských tuningových firem.

Činnost ilegálního klubu kromě policie zaujala i motorkářský gang takzvaných Bōsōzoku, kteří se svými upravenými motorkami na závodníky doráželi. Téměř nekonečné předhánění se došlo až do situace, kdy se v roce 1999 soutěžící autaři a motorkáři vřítili do úseku s velmi hustým provozem a při řetězové nehodě dva motorkáři zemřeli a šest řidičů aut bylo transportováno do nemocnice, včetně dvou závodníků. Po této události, jenž už se nedala ututlat před světem, byl klub oficiálně rozpuštěn. K jeho pravidlům totiž patřilo, že jakmile dojde k ohrožení někoho z veřejnosti, ukončí Mid Night Club své působení.

Plazící se lowridery oslavovaly svobodu a zviditelňovaly menšinu

Stylová nepřehlédnutelná auta, která jsou doplněna hip hopem nesoucím se z výkonných audiosoustav. Lowridery vznikly v hispánské menšině, aby její členové mohli sdílet svou svobodu a upozornit americké obyvatelstvo voláním „jsme tady!“. Z jednoduché myšlenky se postupem let stal jeden z nejlépe vypadajících tuningových směrů na poli amerických aut.

Číst celé

Pět důležitých milníků Le Mans

Na oko je Le Mans dobře vypadajícím cirkusem, ale v pozadí se doopravdy závodí. Pro úspěšné zdolání 24 hodin na trati je třeba maximální odhodlání.

Číst celé

Jirkovo auto roku 2017: Auto úplně každého roku

Píšu volbu nejlepšího auta roku 2017 jako třetí v pořadí, svého vítěze už popsal Honza a také Lukáš. Spoiler alert: Představím své favority odspodu, vítěze tedy najdete na konci.

Číst celé

Citroën 2CV Sahara: Jednoduchá čtyřkolka se dvěma motory

Sahara byla dalším geniálním Citroënem, který ale původně navrhl stavební inženýr M. Bonnafous.

Číst celé

Nová auta vhodná pro bankovní loupež

Vybrali jsme šest nových rychlých aut, která mohou být vhodnou volbou bankovních lupičů, aby úspěšně provedli svou práci.

Číst celé

Nissan GT-R, část třetí: ATTESA a převodovka

V našem pětidílném seriálu se věnujeme konstrukci Nissanu GT-R R35. Kolem tohoto vozu koluje spousta mýtů a polopravd. Podrobných informací v českém jazyce také příliš nenajdete. Tak jen do toho!

Číst celé