Karosárna Bertone byla továrnou na dokonalost

Je těžké uvěřit, kam se automobilový průmysl za více než 100 let dostal. Karosář byl vždy někým výjimečným a vysoce respektovaným. Vývoj aut se samozřejmě postupem času přizpůsobuje měnícím se potřebám společnosti. Pro milovníky starých krásných karoserií je dnešní moderní doba kacířská. Pokud jste i vy mezi těmito lidmi, bude se vám zaručeně líbit tento fotospeciál.

Dnes už zřejmě mnoho lidí pojem „karosovaný automobil“ ani nezná, nebo jim to nic neříká. Úsporná opatření, masová produkce a masové trhy, bezpečnostní požadavky, vládní byrokracie a ekologie. To všechno stále více otupuje a vraždí odvětví,  které dříve bylo plné života, radosti a entuziasmu. Konzum, podivný marketing a nesmyslná vládní nařízení – tyto věci nahradily lidskou lásku k umění a designu na kolech.

Na úsvitu minulého století nebyla v italském Turíně téměř žádná auta. Toto období přálo šikovným, zručným, inteligentním a talentovaným lidem. Karosářské řemeslo vzniklo vcelku plynule, rychle a jednoduše. Dřívější bednáři, koláři a korbáři se prostě přeorientovali od kočárů na automobily. Mohli zde uplatnit své dovednosti v práci se dřevem a museli získat „pouze“ praxi ve tvarování plechu a zpracování oceli. V této době byla v Itálii spousta snílků. Mohlo to být třeba nějak takto – když končívali po denní šichtě v malé, hlučné a horké dílně na výrobu kočárů, šli domů, dali si biftek s lahví vína a ve spánku se jim pak zřejmě rodívaly v hlavě první skvělé nápady, z nichž se pak některé mohly setkat i s realitou. Jedním z takových snílků byl i Giovanni Bertone, který založil vlastní společnost v roce 1912 – tedy přibližně v té době, kdy se mladý český karosář Oldřich Uhlík rozešel se značkou Laurin & Klement a vydal se do Francie, kde získával zkušenosti i slušný osobní zisk v karosárně švýcarského majitele – nějakého Wetzla. I Giovanni nejprve vyráběl koňské povozy a byl v tom opravdu dobrý, ale opravdovou legendu z něho udělal až největší rozmach automobilového průmyslu.

Giovanni rozjížděl svou firmu od začátku maximálně precizně. Na vše kladl vysoké nároky. Pečlivě si vybíral dodávky dřeva pro řezání na výdřevy a vše od šablon až po přípravky si dělal ručně. Stejně tak byl zodpovědný i při samotné výrobě karoserií. Zapomeňte na dnešní CNC soustruhy, frézy a další počítačem řízené vymoženosti. Byla to čistá strojařina a karosařina.

Pokud máte Itálii spojenou s vášní, pak vězte, že přesně vášeň byla tím, co ztělesňovalo práci u Bertoneho. Díky tomu se jeho dílna stala synonymem pro řemeslnou kvalitu. Po válce se stal Turín evropským epicentrem vzniku vozů, jenž dnes považujeme za největší legendy. Práci Bertoneho si oblíbil i úspěšný závodník Vicenzo Lancia, který spolu s Giovannim Agnellim založil automobilku Fiat, jež byla už v roce 1910 největší automobilkou v Itálii.

V roce 1933 začal pro svého otce Giovanniho pracovat devatenáctiletý Giuseppe „Nuccio“ Bertone a to již měla firma cca 50 zaměstnanců. Vypuknutím druhé světové války bylo ale v Evropě vše znovu zpustošeno a firma Carrozzeria Bertone přežila jen díky zakázkám, které přicházely jednak od armády a jednak od bohatých aristokratů, kterým se auta zakázkově vyráběla přímo „na tělo“. Vyráběly se také speciální ambulantní vozy. Vlastně se tedy nevedlo až tak zle a Bertone byl po válce skvěle připraven pro vstup do nové éry automobilismu.

V roce 1953 vznikla u Bertoneho Alfa Romeo Giulietta Sprint a díky tomuto vztahu mezi oběma společnostmi následně vzniklo hned několik dalších experimentálních a až eroticky vypadajících vozů BAT-5, BAT-7 a BAT 9. Slovo BAT bylo zkratkou pro „Berlinetta Aerodinamica Tecnica“, což nejde moc dobře přeložit, ale šlo zkrátka o cestovní kupé s futuristickými karoseriemi velmi ladných tvarů. Někdo říká, že design těchto tří aut byl inspirován třemi Nucciovými orgasmy. Třeba je to nesmysl, ale musíte uznat sami, že krása vozů by takové humorné teorii odpovídala.  Mezi další milníky lze zařadit třeba vozy Alfa Romeo Sprint Speciale a Aston Martin DBT2/4.

Lidská psychologie spojuje krásu velmi často s něčím, co vypadá, jako kdyby se rychle pohybovalo. Orel nebo barracuda – to jsou zvířata považovaná za krásná, protože prostě vypadají  „rychleji“ než racek nebo hroch – a také rychlejší jsou. Takže se bavíme o takových orlech a barracudách v automobilovém světě.

V 60. letech se design u Bertoneho začal měnit díky odchodu Giugiara a příchodu Marcella Gandiniho. Právě Gandini měl na dalších špičkových autech od Bertoneho extrémní zásluhu a jeho stylistickými principy je dodnes fascinována většina lidí v oboru. Mezi pozoruhodné věci v tomto období patří třeba také sílící vztah s Alfou, vznik Maserati 5000 GT nebo naopak chladné vztahy s Enzem Ferrarim. Největším úspěchem v 60. letech bylo krásné pouto Bertoneho s Ferrucciem Lamborghinim, které dalo vzniknout vozu Lamborghini Miura, představenému v roce 1966 na autosalonu v Ženevě. Matka všech moderních supersportů. A vznikaly i další ikony – o takové Espadě snad ani nemusíme psát.

V rušném roce 1972 přišla revoluční Lancia Stratos, která se díky úspěchu v rally světě zařadila po bok nejlegendárnějších automobilů historie. Vznikla na základě neméně slavného klínovitého konceptu Stratos Zero. Ve stejný rok ale také ve věku 88 let zemřel zakladatel karosárny – Giovanni Bertone. I když měl ve firmě v posledních letech svého života již spíše pasivní roli, jeho nápady, inspirace a vášeň měly vliv v designovém studiu až do dne jeho smrti. Uveden byl také nový Fiat X1/9, který se později stal prodejně jedním z nejúspěšnějších vozů s designem od Bertoneho. O další rok později následoval další úspěch – bylo představeno Lamborghini Countach. Někdo možná nevěřil, že postavení Miury někdy něco překoná a pro Bertoneho to byl určitě velmi složitý úkol, ale výsledek překonal veškerá očekávání. Vždyť tento „pornovůz“ je i dnes po čtyřiceti letech nejživějším a nejlépe rozeznatelným supersportem, jaký v srdcích a myslích automobilových nadšenců žije. Z méně známých vozů 70. let jmenujme Audi 50, Innocenti Mini 90, Fiat 131 Abarth Rally, Alfa Romeo Navajo nebo úspěšný Fiat Ritmo z roku 1978.

Pokud jde o další rozšiřování spolupráce s automobilkami, byla tady pro příklad práce pro švédské Volvo na modelech 262C a 780 a následně také zakázka pro Citroen na rodinný model BX.

Další pozoruhodné partnerství bylo vytvořeno s General Motors v Evropě a vyústilo ve vznik Opelu Kadett Cabrio. GM bylo výsledkem potěšeno a tak vzniklo několik dalších modelů v kategorii menších vozů.

Být v čele i ke konci 80. let znamenalo hodně experimentování s novými technologiemi. V roce 1992 byl představen na autosalonu v Turíně elektrický koncept Blitz Barchetta. Auto mělo high-tech konstrukci, která stála především na využití kompozitních materiálů. Mnoho lidí, organizací, vlád a také automobilek se v této době již začalo zajímat o emise CO2. V roce 1994 překonal prototyp ZER (Zero Emissions Record) nejvyšší rychlost s výsledkem 304 km/h. Pro Bertoneho to bylo přínosné hlavně proto, že mohl světu ukázat, že v popředí zůstanete jen tehdy, když vedle průkopnictví v designu ukážete i vývoj technologií pro vozidla budoucnosti. Ne všechny kroky se tím ale řídily, protože firma Bertone dále pracovala i na „civilních“ vozech. Měla na starosti třeba kompletní výrobu Opelu Astra Cabriolet a podílela se také na produkci Fiatu Punto Cabriolet.

Nuccio Bertone zemřel 26. února 1997 a vedení společnosti vzala po soudním sporu s dcerami Nuccia (Marie-Jeanne a Barbara) na svá bedra vdova Lilli Bertone, která se usilovně snažila pokračovat v tradici poskytováním bezkonkurenčního designu a kvality práce. Po smrti Nuccia to ale šlo se slavnou značkou stejně z kopce. Na sklonku roku 2007 dovedlo zadlužení nejstarší italskou karosárnu ke krachu, pod nucenou správu a finanční problémy zasáhly i návrhářské studio Stile Bertone, produkční oddělení Carrozzeria Bertone a také divize Bertone Glass a Bertone Engineering.

Jedním z posledních známých produktů je například retro designový prototyp Bertone Jaguar B99, představený v roce 2011. Jaguar ale koncept odmítl a tak možnost získání velké zakázky na výrobu karoserií pro britskou značku selhala. V březnu roku 2012 měla v Ženevě premiéru futuristická studie Nuccio, jenž vznikla jako hold Nucciovi Bertonemu u příležitosti 100. výročí společnosti. Bertone ale nechybělo v Ženevě ani v roce 2013 – pro Aston Martin společnost navrhla nádherný a elegantní  Rapide Jet 2+2. V témže roce společnost Bertone Cento udělila licenční práva milánské společnosti Bertone Design, jejíž projekty měly oživit slavné jméno působením v oblastech architektury a průmyslového designu.

Zrození McLarenu F1: Napadlo nás to při čekání na letišti

Mohlo by se zdát, že si konstruktéři McLarenu vzali velké sousto, když chtěli navrhnout nejlepší auto na světě. Jenže ono se to opravdu podařilo.

Číst celé

Chevrolet Camaro ZL1 COPO: Monstrum na zvláštní objednávku

Neveřejná nabídka COPO 9560 udělala z malého Camara krvelačnou bestii, která požírala nejen mustangy, ale i všechny ostatní.

Číst celé

Supersporty z Japonska: Tyhle 3 zanikly ve fázi prototypů

Japonští inženýři nenavrhují supersportovní vozy každý den, ale když to zkusí, výsledek jejich snažení stojí za to. Každý z těchto projektů měl slibnou budoucnost, ale všechny zanikly dříve, než dostaly šanci na úspěch.

Číst celé

Pět důležitých milníků Le Mans

Na oko je Le Mans dobře vypadajícím cirkusem, ale v pozadí se doopravdy závodí. Pro úspěšné zdolání 24 hodin na trati je třeba maximální odhodlání.

Číst celé

Prozradíme vám rozdíl mezi boxerem a plochým motorem

Ferrari v sedmdesátých letech označilo jeden ze svých motorů jako boxer, ale ve skutečnosti lhalo světu. Jaká je skutečná pravda ukrytá v útrobách typu Berlinetta Boxer?

Číst celé

BMW Turbo Concept: Futurismus sedmdesátých let

Ukázka nejmodernějších bezpečnostních prvků sedmdesátých let zaujala svým sportovním tělem a předpověděla technický i legislativní vývoj.

Číst celé