Agresivně vyhlížející příď, od níž se zvedá linie na úroveň střechy, za jejíž polovinou se začíná pozvolna svažovat až ke svému zadnímu konci, který může vzdáleně připomínat ikonický „ducktail“ starých Porsche. Takový je Hyundai i30 Fastback na první pohled. Ale jaký je do hloubky?

Fastbacky jsou na rozdíl od nekončící záplavy malých i velkých SUV v nabídkách značek stále poněkud exotickým tvarem karoserie, s nímž se setkáváme spíše v případě dražších prémiových vozů. Hyundai se však rozhodl udělat svůj oblíbený model zajímavý a navrhl zkosenou zadní část pro oblíbenou lidovku.

Elegantní karoserie se z mého pohledu řadí k tomu hezčímu, co lze v kategorii nalézt. Tomu přispívá i modrý odstín, jež výborně kontrastuje s chromovanými doplňky. Ať už se jedná o povedenou příď či zakulacenou záď s vyprofilovanou ostrou hranou nahrazující křídlo, jako celek se Hyundai i30 Fastback podařil. Dobrému dojmu při pohledu z boku napomáhají i opticky vyvážené a přibližně stejně dlouhé převisy na obou koncích auta.

Nenechte se však zmást, karoserie s originálním tvarem vozu rozhodně neubírá na praktičnosti. Vnitřek vozu stále zůstal prostorný a dobře vybavený. Zkosená střecha ani výrazně neomezila hluboký zavazadlový prostor, jehož největší vadou na kráse je až příliš vysoká nakládací hrana. Pojďme se ale podívat, jak Hyundai i30 Fastback jezdí.

Pod kapotou testovaného exempláře se nachází čtyřválcová turbodmychadlem přeplňovaná čtrnáctistovka s přímým vstřikováním, označovaná 1.4 T-GDI, disponující nejvyšším výkonem 140 koní a točivým momentem 242 newtonmetrů. Inženýři značky se však rozhodli naladit zážehový motor poněkud netradičním způsobem, protože je vysoký točivý moment dostupný už od 1 500 otáček za minutu.

i30 je tak znatelně svižnější hlavně ve spodní polovině otáčkového spektra, ale ve vysokých otáčkách hnací síla postupně vadne. Ačkoliv tedy nejsilnější benzínový Fastback neexceluje při předjíždění ve vyšších rychlostech, stává se naopak zábavný na zakroucených technických okreskách, kde dokáže poskytnout dostatek síly a čas od času vykouzlit úsměv na tváři.

Vcelku přesným řízením s minimální středovou vůlí se snadno určuje jízdní stopa, jíž auto vlivem překvapivě dobře nastaveného podvozku ochotně přijímá. Podobně jako koncernový nový Ceed, i i30 umí nabídnout špetku řidičského potěšení za volantem, což je vlastnost, která chybí mnoha konkurentům. Svižné průjezdy zatáčkami zvládá s potěšením a problémem není ani okamžitá změna směru jízdy, kdy se auto nadšeně vydá na druhou stranu, takže se v úzkých esíčkách stává až nečekaně zábavné.

Není to však sportovní svezení, k čemu je Hyundai i30 primárně určený. Při běžném každodenním soužití v přecpaných ulicích hlavního města se jedná o příjemné komfortní auto, které může být za příplatky nabyté bohatou výbavou zpříjemňující někdy až příliš dlouhé popojíždění v kolonách. Ve studených měsících oceňuji vyhřívání kožených sedadel i volantu, s nimiž se občas nesetkávám ani v jednou tak drahých vozech. Moderně žijícímu člověku přijde vhod i bezdrátová nabíječka chytrých telefonů.

Ve městech se ale bohužel projevuje možná jediný neduh jinak povedeného podvozku. Na větších nerovnostech, jež jsou v naší malé zemi ke vší smůle příliš časté, se do interiéru přenáší nepříjemné rány a drncání, jejichž působením se zároveň ozývá skřípání použitých tvrdých plastů. Pokud má tedy i30 sloužit jako společník pro každý den, nemůžu se zbavit dojmu, že by zasloužil o chlup měkčí nastavení tuhosti podvozku. Popojíždění v nižších rychlostech odhaluje i slabou stránku brzd s příliš razantním nástupem účinku, který se špatně dávkuje.

Hladce řadící a dobře fungující sedmistupňová dvouspojková převodovka si je chvílemi nejistá při rozjezdech s mírnějším plynem, což se projevuje hlavně při pomalém popojíždění v koloně a následném přidání plynu, kdy i30 váhá se sepnutím spojky a následným rozjezdem. Přidáním více plynu je nutné dát řídicí jednotce jasný pokyn, že je opravdu v plánu se rozjet. Delší je i změna jednotlivých rychlostních stupňů. Takové naladění však nelze považovat za chybu konstruktérů. Zvolené nastavení je totiž z hlediska dlouhodobé životnosti převodovky a jejích spojek klíčové.

Hyundai i30 Fastback je vcelku podařený mix stylového a praktického auta. Není totiž jedním z oněch aut, u nichž tvůrci vsadili pouze na netradiční design, ale zároveň jej udělali dobře funkční. Stále by mu však prospělo lepší zpracování interiéru, který je v současné době vybavený levně vypadajícími tvrdými plasty. Pořád si ale myslím, že se řadí k tomu lepšímu, co si lze v segmentu nižší střední třídy koupit.