De Tomaso Vallelunga: Proč šikovná koncepce neuspěla?

První italské auto s motorem uprostřed utrpělo kvůli podvozku, který jej dělal těžko použitelným.

Po předchozí zkušenosti s konstrukcí a výrobou závodních vozů se Alejandro de Tomaso rozhodl posunout na další úroveň a na turínské motor show roku 1963 představil první silniční vůz značky De Tomaso. Typové označení Vallelunga dostal podle závodního okruhu umístěného na sever od Říma, přičemž se svým návrhem blížil závodním autům schváleným pro běžný silniční provoz. K jeho hlavním stavebním prvkům se řadil motor umístěný uprostřed a lehká sklolaminátová karoserie.

Maličká Vallelunga byla postavená na ocelovém páteřovém podvozku, ale na rozdíl od podobného Lotusu s motorem uloženým ve vidlici zakončující rám, nebyla hnací jednotka Vallelungy namontovaná přímo na hlavním rámu. Namísto toho byla spolu se zadním zavěšením připevněná k samostatnému pomocnému trubkovému rámu. Druhý pomocný rám nesoucí přední zavěšení se zároveň stal místem vhodným pro upevnění chladiče.

S lichoběžníkovým zavěšením, obrácenými spodními rameny a dvojitými vlečnými rameny podvozek vypadal, jako by pocházel přímo z jednoho ze soutěžních vozů značky De Tomaso. Vallelunga byla poháněná podélně namontovaným 1,5 litrovým čtyřválcovým motorem převzatým z Fordu Cortina, který byl naladěný na výkon 100 koní a byl spojený s čtyřstupňovou manuální převodovkou Volkswagen, jež využívala konstrukční prvky Hewland.

Při oficiálním představení v Turíně byla Vallelunga ukázána jako holý podvozek doplněný karoserií roadsteru, která vypadala jako by se inspirovala závodními Porsche RS Spyder. To bylo následováno velmi elegantním hliníkovým kupé, navrženým a vyrobeným karosářskou společností Fissore. Výslednou produkční podobu však připravila Ghia, jež vyrobila karoserii inspirovanou tvary Fissore ze skelných vláken. 

Vzhledem k použití téměř závodní konstrukce s hmotností 726 kilogramů nebylo překvapením, že někteří zákazníci přihlašovali své vozy do automobilových závodů. Někteří z nich pak Vallelungu upravili namontováním výkonnějších dvouvačkových čtyřválců. Vyšší výkon však odhalil konstrukční nedostatky sportovního vozu, k nimž se řadila nízká tuhost páteřového podvozku a méně kvalitní dílenské zpracování.

Přestože výroba trvala až do roku 1968, předpokládá se, že De Tomaso vyrobilo jen něco málo přes padesát exemplářů Vallelungy. Továrna se pokusila některé problémy vyřešit později s novým modelem Mangusta, který kombinoval páteřový podvozek s malým vidlicovým osmiválcem. Není třeba dodávat, že přidání větší hnací síly nebylo tím, co nepovedený podvozek potřeboval. Mangusta tak trpěla stejnými problémy.

V roce 1970 přemýšlel de Tomaso o oživení Vallelungy, jež by měla přepracované šasi a patřičně uložený motor, ale následný projekt se nedostal dále než do fáze podvozku. Ačkoli Vallelunga selhala, jako první italské malosériové auto s motorem uprostřed ukázala směr. Prvním opravdu úspěšným modelem Alejandra de Tomasa se stala až Pantera, která vsadila na více konvenční podvozek.

Kde se v České republice projet?

Nepotřebujete vždy na okruh, protože to není místo, kde s Civicem natřete Veyron.

Číst celé

Ford Sierra RS500: Auto králů bez koruny

Konec osmdesátých let byl ještě dobou, kdy se v motorsportu hledaly skuliny v pravidlech, aby se dalo legálně podvádět.

Číst celé

Omezovače otáček: Jak fungují různá provedení?

Základní funkci omezovače otáček všichni známe, ale víme, jak fungují po stránce techniky? Kromě toho vám zároveň prozradíme, co se stane, když omezovač otáček nestihne zakročit včas.

Číst celé

Lancia Thema 8.32: Předokolka s motorem Ferrari

Osmiválcová Thema se tvářila jako nenápadné Ferrari pro čtyři, ale více než na závodní tratě byla vhodná pro německý Autobahn.

Číst celé

Bugatti Type 57 SC Atlantic: Jedno z nejdražších, jedno z nejvzácnějších

Bugatti Type 57 SC Atlantic se v současnosti řadí k nejdražším a sběrateli nejvíce vyhledávanějším autům na planetě. Jeden ze čtyř vyrobených kusů téměř zničil vlak, další byl ukryt Francouzy před německými okupanty během druhé světové války a už nikdy nebyl nalezen.

Číst celé

Lancia D50: Ferrari převzalo závodní program kvůli tragédii

Lancia D50 měla fantastický závodní debut, ale její úspěšné tažení ukončila tragédie, kvůli níž byl tovární program formule 1 následně zrušen.

Číst celé