BMW M2 Competition: 24 hodin se zdivočelou dvojkou

Dostal jsem příležitost, abych si na čtyřiadvacet hodin vyzkoušel BMW M2 Competition, neboli výrazně přepracovanou verzi původní M2. Jaký závěr jsem si z tohohle zážitku odnesl?

Nejmenší sportovně laděná kupé z nabídky BMW jsou mezi nadšenými řidiči oblíbená. Kompaktní rozměry, špičkové podvozky a výkonné motory totiž vytváří až geniální souhru vhodnou pro okreskové ježdění. BMW si to poprvé pořádně vyzkoušelo s limitovaným 1M Coupe, ale poté se rozhodlo nabídnout řidičskou divočinu většímu počtu řidičů. Přímý nástupce v podobě BMW M2 si pro své neukázněné jízdní vlastnosti okamžitě získal přízeň naprosté většiny benzínových nadšenců. Úspěšné auto však začalo stárnout a lidé z BMW M se rozhodli přilít trochu benzínu do ohně, čímž posunuli nejzajímavější model nabídky na další úroveň.

A co uděláte, když dostanete příležitost si na přibližně čtyřiadvacet hodin vyzkoušet nejnovější počin legendární sportovní divize? Rozhodně neodmítnete! Poprvé v ruce svírám klíč od BMW M2 Competition a už při letmém pohledu na auto je mi naprosto jasné, že tenhle řidičský zážitek nebude z těch všedních. Modernizované auto vycházející z faceliftovaného dvojkového kupé je totiž bláznivě rozkročené a už od pohledu agresivní a neustále naštvané.

Zvláště v metalickém Hockenheim Silver má M2 Competition speciální auru. Ve skutečnosti je tento odstín mixem bílé a stříbrné barvy, čímž úžasně doplňuje černé kontrastní doplňky. Nemilosrdně vyhlížející příď bez pochyb ráda děsí řidiče před sebou a ostře useknutá záď se čtveřicí výfukových koncovek a jejich tlumičem vystrčeným hluboko pod auto, kvůli diferenciálu, mi dokazuje, že se při vývoji na kompromisy příliš nehrálo.

Na kochání se drsným vzhledem auta ale bude příležitostí dost, takže neváhám, otevírám bezrámové dveře a usedám do na první pohled stísněného, avšak dostatečně prostorného a komfortního interiéru. Tady se příliš odlišností od ostatních bavoráků neděje, všechno je přesně tam, kde to má člověk naučené. Důležitým prvkem interiéru testovaného je však absence voliče dvouspojkové převodovky, protože tohle auto má šestistupňový manuál!

Pozice za volantem je ukázková. Za volantem M2 Competition se sedí hezky nízko a na dlouhé nohy, což ještě umocňuje zážitek z jízdy v opravdovém sportovním kupé. Sedadla mají perfektní boční vedení, takže už teď mám jistotu, že se nebudu muset příliš starat o zpevňování vlastního těla v zatáčkách.

Auto se okamžitě po nastartování defaultně nastavuje do ekologicky zaměřeného režimu motoru Efficient, který okamžitě vypínám. BMW M2 Competition prostě nevzniklo kvůli tomu, aby se s ním někdo někde loudal „zeleným“ způsobem. Okamžitě tedy přepínám motor i elektrický posilovač řízení do sportovních režimů Sport a Sport Plus a vyrážím vstříc dlouhým hodinám řidičského potěšení.

Jak se zdá M2 Competition široké zvenku, věřte, že při pohledu ze sedadla řidiče je ještě širší. Čas od času se dokonce přistihnu, že zadním kolem jedu až blízko středové čáry silnice. I přesto se dá na šířku auta v městském provozu rychle zvyknout. Časy, kdy se nejmenší kupé z nabídky dalo považovat za malé. M2 se totiž rozměrově blíží už řadu let staré M3 E46. Po dlouhých desítkách minut v pražském provozu však konečně přichází příležitost, na kterou jsem čekal.

Široká silnice vedoucí ven z města je konečně volná a já můžu konečně okusit, co se v M2 Competition ukrývá. Postupně podřazuji o několik rychlostí dolu až na dvojku a plynule sešlapuji plyn až k podlaze. Třílitrový řadový šestiválec s dvojicí turbodmychadel se bez rozmyslu nadechuje a posílá na zadní kola svou brutální sílu o 410 koních a 550 newtonmetrech. Hluboký zvuk doprovázený lehkým šustěním mechanických částí motoru se s rychle gradujícími otáčkami mění v typický bavorácký řev.

Když přemýšlím, jakým způsobem popsat příval výkonu v M2 Competition, vlastně mě nenapadají vhodná slova. I se zařazenými vyššími převodovými stupni se pedál plynu chová jako detonátor a motor zabírá v libovolných otáčkách. Bez sebemenšího zaváhání je schopný okamžitě poskytnout masivní hnací sílu a i při pružném zrychlení ze stovky se zařazenou šestkou rychlost narůstá po desítkách. Aniž bych se v tabulce parametrů snažil najít časy zrychlení (0-100 km/h zvládne za 4,4 sekundy), dvoustovka je při prudké akceleraci dosažitelná během několika málo okamžiků.

BMW M2 Competition je neuvěřitelně rychlé, což ještě více vynikne při ježdění po úzkých českých okreskách. Přesun mezi jednotlivými zatáčkami rychlostí okolo stopadesátky je doslova na požádání. Rychlému přemístění pomáhá i téměř neznatelná prodleva turbodmychadel a mapování pohonné jednotky, která řidiči napomáhá udržet motor v záběru, protože padá z otáček pomalým tempem.

Do zatáček se vylepšené BMW M2 vrhá po hlavě a projíždí je s téměř dokonalou lehkostí. I přesto je však potřeba s kupé s krátkým rozvorem pracovat a zacházet s ním citlivě. I kvůli výkonnému motoru, někdy možná až příliš, umí být neposedné a zvláště na mokrém povrchu se rádo zmítá. Jakkoliv velké rozdovádění naštěstí dokáží zkrotit obrovské neúnavné brzdy, které se v devatenáctipalcových kolech rozhodně schovají. I přesto je M2 Competition čitelné a smyk přichází plynule, ale rychle. Jízda s rozevlátou zádí je navíc v tomhle autě naprosto běžnou záležitostí.

Převody šestistupňového manuálu jsou sice delší, než by nutně musely být, ale v kombinaci se silným motorem zmenšují ztrátu ve chvílích, kdy do zatáčky vjedete se zbytečně vysokým zařazeným kvaltem. Když se ale rozhodnete podřadit skrze tuhou kulisu řazení, pedály poskládané natěsno vedle sebe dovolí bezproblémové a intuitivní meziplyny. I v takto nekompromisním sportovním kupé je ale software motoru vybavený automatickou funkcí Rev Match, která se stará o přesné meziplyny sama.

Podobně jako minulé M2, i Competition vyžaduje pevnou ruku, protože neskrývá svou zdivočelou povahu. Z místa řidiče je ovládání naštěstí usnadněné dobrým rychlým řízením, takže auto bez puberťáckého odporu reaguje na povely. Výbornou práci odvádí i podvozek, jež je v testovaném exempláři pevný a tudíž neumožňuje adaptivní nastavení, což vlastně ničemu nevadí. Pro sportovní jízdu je krásně tuhý, ale zároveň skvěle tlumí jakékoliv rány od kol. Jízda po nerovných ulicích a silnicích je ale pochopitelně drncavá.

Dokážu si představit, že bych s BMW M2 Competition dokázal strávit několikanásobně více času, ale oněch 24 hodin v suchých i mokrých podmínkách mi stačilo, abych si o nejmenším emkovém kupé udělal vlastní obrázek. Je ostré, mechanické a nekompromisní. Jednoduše se nejedná o auto, jež si koupí muži s krizí středního věku, aby se pocitově vrátili do mladých let. BMW M2 Competition je autem pro opravdu zkušené řidiče hledající nekonečný adrenalin za volantem. Pro všechny ostatní tu jsou měkčí sportovní vozy jako například zbrusu nová generace roadsteru Z4.

Katovna: Jak vnímáme Lamborghini Urus?

Lamborghini založilo královskou kategorii vozů SUV. Jak tento krok vnímá naše redakce?

Číst celé

Autosalon v Detroitu roku 2004. Jaká auta se představila před 15 lety?

Výstava NAIAS 2004 se nesla v duchu odvážných konceptů i znovuzrození automobilových ikon z minulosti.

Číst celé

Našli jsme funkci, která moderním autům chybí

Nouzové brzdění je zlo, ale co takhle něco ve stylu „sebevědomého“ přidávání?

Číst celé

Sportovní auta ztělesňující zklamání. Tahle se vážně nepovedla

Čtyřkolové ikony si připomínáme každým dnem, ale co auta, na něž mnohdy zapomínáme? Vybrali jsme šest takových, na něž svět zapomněl právem.

Číst celé

NSU Ro 80: Chválený sedan, kterého se lidé báli

Novináři nezvyklý sedan z dílen NSU milovali a udělili mu důležitý titul, ale konstrukce, která byla ještě v plenkách, předurčila jeho neúspěch.

Číst celé

Český Veyron překonal 400 km/h na dálnici. Sledujte jeho příběh

Bugatti Veyron českého majitele Radima Passera se stal světově prvním exemplářem, který oficiálně dosáhl rychlosti přesahující 400 kilometrů v hodině na veřejné dálnici.

Číst celé